Poslušně hlásím, že novelu zákona o obalech ve Sněmovně obhajovala poslankyně Peštová (ANO), protože příslušný ministr se k projednávání vlastních zákonů nedostavil. Včera za něj seděl ministr průmyslu, dnes tam nebyl nikdo. Poslanec
Bendl (ODS) to nazval fatálním, poslanec Kučera (TOP 09) dodal, proč: ministr byl podle Facebooku vlastního úřadu na výletě lodí po Labi. Poslušně podotýkám, že zákon o obalech se tak nakonec projednával přesně tak, jak se u nás projednávají obaly, bez toho, kdo je za ně odpovědný.
Stará chyba: EKO-KOM vznikl v roce 1997 jako akciová společnost, přestože má ze zákona fungovat jako nezisková organizace. Deset zakládajících akcionářů s podílem pár set tisíc korun tak dodnes ovládá firmu, přes kterou ročně tečou miliardy. Proč třicet čtyři? Novela zvyšuje počet akcionářů z deseti na čtyřiatřicet, ale nikde nestanoví, že musí dohromady pokrývat aspoň polovinu trhu, což by podle Hladíka (KDU-ČSL) žádal i rozsudek, na který se novela odvolává. Číslo třicet čtyři tak neřeší, kdo firmu ovládá, jen kolik lidí se bude tvářit, že ji spoluvlastní.
Pořád jeden monopol: Pořád jde o jedinou autorizovanou obalovou společnost, pořád akciovku, jen s víc jmény na seznamu. Hladík (KDU-ČSL) to nazval logickým rozporem, sama Peštová (ANO) přiznává, že akciovka byla od začátku špatná volba, a řešením je znovu akciovka, jen o čtyřiadvacet akcionářů větší. Šmída (Piráti) mezitím řekl, že super EKO-KOM funguje jako soukromé ministerstvo odpadů a monopol jen legalizuje. V prvním kole padlo sto třicet čtyři ku jedna.
Hlášení na velitelstvo: Firma založená na chybné právní formě dostane víc společníků, ne konkurenci. Ministr, kterého se to týká, byl mezitím na lodi.